PUBLIKACE \\\ Odborné

Na tomto místě jsou shromážděny publikace s tematikou suburbanizace. Většina prací je k dispozici v Geografické knihovně Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Některé publikace najdete ke stažení přímo na našem webu. Přehled je postupně doplňován anotacemi a recenzemi stěžejních publikací.

 

KONTULY, T.; TAMMARU, T. (2006) : Population subgroups responsible for new urbanization and suburbanization in Estonia
European Urban and Regional Studies 13, č. 4, s. 319-336
Kontuly a Tammaru se v článku zabývají kvantitativní analýzou migračních dat mezi cenzy 1989 a 2000 v Estonsku. Využívají teoretického podložení konceptu životního cyklu měst (van den Berg) a diferenciální urbanizace Geyera a Kontulyho, které jsou v teoretické části zběžně rozebrány.
POTOČNÝ, T. (2006): Lidé na okraji. Případová studie satelitního městečka.
IVRIS Working papers. FSS MU. Brno

Názvem Lidé na okraji tituloval Tomáš Potočný případovou studii vybraného suburbia v zázemí Prahy. V samotném článku však využívá pojmu satelitní městečka, který je více rozšířen ve veřejném diskurzu. Autor si klade za cíl zachytit každodenní život obyvatel v suburbiu se zvláštním zřetelem na nově příchozí obyvatele. Pro podložení svého přístupu využívá autor dvou perspektiv.
FISHMAN, R. (1987): Bourgeois Utopias: the Rise and Fall of Suburbia
Basic Books. New York
Fishman popisuje zrod prvních suburbií kolem Londýna v průběhu 18. století. Londýn byl v té době největší světovou metropolí, která dosáhla v roce 1800 jednoho miliónu obyvatel a jako první překonala bariéry středověkého města. Hlavními aktéry suburbánního rozvoje byly příslušníci vyšší střední třídy obchodníků, která dosáhla kritického počtu i finančních zdrojů, aby byla schopna uzpůsobit uspořádání města svým vlastním potřebám.

Fishman popisuje zrod prvních suburbií kolem Londýna v průběhu 18. století. Londýn byl v té době největší světovou metropolí, která dosáhla v roce 1800 jednoho miliónu obyvatel a jako první překonala bariéry středověkého města. Hlavními aktéry suburbánního rozvoje byly příslušníci vyšší střední třídy obchodníků, která dosáhla kritického počtu i finančních zdrojů, aby byla schopna uzpůsobit uspořádání města svým vlastním potřebám. Zdrojem bohatství tohoto relativně malého okruhu podnikatelů byl zámořský obchod a finanční transakce, které jej doprovázely. Sociálně prostorová struktura premoderního Londýna měla klasické uspořádání s koncentrací elit v centru města, se suburbii v podobě periferních slumů podobnými jako u ostatních velkých středověkých měst. Centrální části města nesplňovaly nadále představy o kvalitním bydlení elity společnosti zejména kvůli špatným hygienickým a environmentálním podmínkám. Prvním impulsem pro vznik suburbií byla postupná přeměna centrálních obchodně-obytných domů pouze na komerční funkci a přesun rezidencí rodin buržoazie za prstenec shanty towns do klidných a prostorných vil zemědělských sídel v okolí Londýna. Tato místa byla relativně snadno dostupná (kolem 5 mil od centra) a původně sloužila pouze jako víkendová sídla buržoazie. Suburbanizační (decentralizační) proces nebyl dílem jednoho genia architektury, suburbium vzniklo kolektivním jednáním městské buržoazní elity, která měla sílu přetvořit město podle vlastního obrazu. V té době došlo k prvnímu oddělení místa práce a bydliště.

Fishman v knize popisuje organizaci práce uvnitř široké rodiny, roli ženy a starších dětí v obchodě a uspořádání obchodně-obytného domu premoderního města. Zdůrazňuje "kastovní sytém" tehdejší anglické společnosti, ve které byly sociální distance natolik velké a respektované, že se příslušníci elity neobávali bydlet v těsném sousedství nižších tříd. Fyzická separace nebyla ve středověkém městě obvyklá. Toto se změnilo až v průběhu 19. století, kdy se začíná objevovat sociální segregace, která je částečně motivována rozdílnými nároky na osobní čistotu a hygienu (Orwell: "Nižší třída je cítit"). Další podstatnou změnou je vznik nukleární rodiny, což se odrazilo v uspořádání rodinného bydlení. Typická je především větší uzavřenost vil oproti středověkým domům. Velký vliv na posílení role rodiny měla vznikající anglikánská církev, která zdůrazňovala křesťanský význam Svaté rodiny. Evangelické hnutí navíc přímo napadalo město jako hlavního nepřítele rodiny - pouliční trhy, taverny, tančírny, zábavní zahrady nebo loterii. Navíc až fanaticky vyžadovalo od ženy pouze plnění role ochránkyně rodiny. Tak došlo k separaci uzavřené rodiny s nepracující matkou v suburbiu, které bylo napojeno na město pouze pracovními vazbami mužů. Spojení buržoazní suburbanizace s evangelickou ideologií Fishman detailně popisuje na příkladu městečka Clapham. Z deníků, dopisů a dalších zdrojů je zřejmé, že claphamské vily sloužily již v 90. letech 18. století jako rezidenční (nikoli pouze víkendové) domy s denní dojížďkou mužů do centrálního Londýna. Nový životní styl byl poprvé ustaven!

V dalších pěti kapitolách se autor věnuje suburbiím kolem Manchesteru, srovnání urbánního a suburbánního životního stylu ve Francii a USA, vývoji suburbanizace na příkladu klasických železničních předměstí Philadelphie, suburbánní metropole LA a růstu tzv. technoburbií.

Martin Ouředníček

[ x zavřít >>]

FRIEDERICI, P. (1999): The Suburban Wild.
The University of Georigia Press. Georgia, 125s.

Friederici popisuje přírodu na předměstí Chicaga a její proměny během jednoho ročního období. V knize popisuje zbytky přírodě blízkých ekosystémů obklopených urbánními plochami. Kniha má spíše povahu esejí, přesto lze v ní nalézt inspiraci a pojmenování celé řady problému, které přináší rostoucí tlak člověka na přírodu.