Autorka se ve své diplomové práci zabývá otázkou přeshraniční rezidenční migrace a jejími dopady na každodenní život přistěhovalých obyvatel. Zkoumaná přeshraniční migrace je součástí suburbanizačního procesu probíhajícího v zázemí Bratislavy.

Jak napovídá název práce „Hodnocení vývoje využití antropogenních ploch v zázemí Prahy (katastrální území Klecany)“, jejím hlavním cílem bude mapování a analyzování změn ve využití ploch v katastrálním území Klecany, které se udály v období od 2. poloviny 19. století až po současnost. Na základě analýzy mapových podkladů ze čtyř časových období bude v jednotlivých etapách provedeno srovnání a zhodnocení změn ve vývoji využití ploch v této oblasti.

Diplomová práce Lenky Hruškové zpracovává novým způsobem problematiku suburbanizační výstavby v zázemí Prahy. Zároveň také obsahuje návrhy na zlepšení rezidenčního prostředí v suburbánních obcích.

Předkládaná diplomová práce se věnuje stavu a vývoji volební podpory v Pražském městském regionu, který je pro potřeby této práce definován jako území hlavního města Prahy a přilehlých okresů Praha-východ a Praha-západ. Hlavním cílem práce je zmapovat volební podporu hlavních politických stran a seskupení ve vnitřní prostorové struktuře Pražského městského regionu. K tomuto sledování jsou využity výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR mezi lety 1996 a 2006.

Diplomová práce se zabývá fenoménem zelených vdov v současné společnosti. Hlavním cílem práce je určit, zda v České republice existuje skupina žen, které můžeme označit jako zelené vdovy. Problematika zelených vdov je v předkládané práci řešena v souvislosti s procesem suburbanizace a specifickým životním stylem obyvatel suburbií.

Diplomová práce si klade za cíl popsat možnosti plynoucí z využívání internetu obyvateli prostorově vymezených komunit suburbánních obcí. Sociální prostředí suburbií se výrazně mění příchodem velkého počtu nových rezidentů a jakákoli možnost navazování nových kontaktů se stává potenciálním přínosem pro budování komunity a sociálního kapitálu v těchto dynamicky se měnících oblastech. Práce je zaměřena na internetová diskusní fóra obcí v zázemí Prahy, jež rezidentům suburbií poskytují příležitost k navazování nových kontaktů i k zapojení se do diskusí o obecních záležitostech s dalšími obyvateli obce příp. s představiteli územních samospráv.

Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního prostředí devíti obcí v zázemí Prahy, která je spojena s příchodem nových obyvatel především z jádra města. Noví obyvatelé mají ve srovnání se starousedlíky odlišnou demografickou a sociální strukturu, zpravidla jsou mezi nimi vzdělané mladé rodiny s dětmi. Provedená analýza však ukázala, že sociální prostředí suburbánních lokalit je velmi různorodé. Liší se míra zapojení nově příchozích do života obce: navazování nových kontaktů, zapojování se do společenského dění, občanská a politická participace a charakter soužití se starousedlíky.

Diplomové práce studuje způsob života obyvatel, kteří se nově stěhují do zázemí Prahy. Pozornost je věnována zejména běžným každodenním aktivitám (zaměstnání, doprava, nákupy, služby, volný čas) a místům jejich realizace. Jak vypadá běžný den obyvatel suburbia z hlediska časové režimu a pohybu v rámci metropolitního regionu? Kde a kdy jsou realizovány běžné denní aktivity? Nakolik se liší podoba běžného dne pracujících, studentů nebo matek s dětmi? Jak vypadají víkendové dny? To jsou vybrané otázky, na které se diplomová práce snaží odpovědět pomocí výzkumu uskutečněného ve třech vybraných obcích jižního zázemí Prahy.

V této diplomové práci si autorka klade za cíl objasnit faktory, které ovlivňují životní styl obyvatele žijících v zázemí Prahy. Zaměřuje se na rozdílné způsoby života původních a nově příchozích obyvatel. Autorka předpokládá rozdílné způsoby života, které souvisejí s měnící se vzdělanostní a věkovou strukturou obyvatel a způsobem trávení volného času. Za možné hlavní faktory, které způsobují odlišnosti v životní stylu obyvatel, označuje dostupnost do centra Prahy a typ výstavby ve zkoumaných obcích.

V této bakalářské práci je hodnocen vliv suburbanizace na dopravu v pražském městském regionu, především v jeho jižním části. Podle autorky je probíhající proces suburbanizace jedním z hlavních příčin výrazného zvýšení nároků na dopravu v Praze, zejména nárůstu individuální automobilové dopravy. Negativní dopady zvýšené dopravní intenzity se projevují především v přilehlé oblasti vnějšího města, která slouží jako transportní pás mezi centrem a suburbii.

Tato práce se zabývá morfologickou strukturou obce Říčany. Na základě dat z Registru sčítacích obvodů, terénního šetření v lokalitě a výsledných mapových výstupů jsou hodnoceny prostorové formy nové výstavby. Autorka se domnívá, že lokality vznikající v souladu se stávající morfologií obce poskytují svým obyvatelům pohodlnější a příjemnější bydlení než lokality, které vznikají za hranicemi kompaktní struktury obce a bez návaznosti na ni.

Autorka se ve své diplomové práci zaměřuje na prokázání vlivu procesu suburbanizace na kvalitu života obyvatel Středočeského kraje. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující kvalitu života obyvatel považuje dopravu. Především vliv dopravy na znečištění ovzduší, pohybovou aktivitu, duševní a fyzické zdraví obyvatel. V práci jsou dále identifikovány aktéři zastupující veřejný, soukromý a občanský sektor, jejichž účast v procesu územního rozvoje ovlivňuje zdraví obyvatel suburbií.

Bakalářská práce se zabývá vlivem suburbanizace na výsledky voleb do Poslanecké sněmovny České republiky. Autorka zkoumá výsledky voleb v suburbálních obcích ležících v mikroregionu Časnýř. Předpokladem práce je, že přistěhovalí obyvatelé s vyšším sociálním statusem ovlivňují výsledky voleb ve prospěch ODS a SZ. Sledovány jsou výsledky a vývoj podpory ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a SZ ve volbách v letech 1998, 2002 a 2006. Důraz je pak kladen na vývoj volební podpory mezi volbami 2002 a 2006.

Diplomová práce se zabývá mapováním změn zástavby. Porovnává využití sociogeografických metod a DPZ metod při mapování a zjišťování změn v zástavbě v určitém časovém horizontu. Autorka shledává metody DPZ jako vhodné pro potřeby mapování oblastí změn zástavby, především jejich prostorového umístění. Propojením výsledků s doplňujícími údaji o jednotlivých budovách z RSO získává autorka kvalitní informace o prostorovém umístění i charakteru jednotlivých budov.

[ práce ke stažení >>] + [ přílohy]

Práce se zabývá rezidenční suburbanizací v zázemí města Ostravy a hodnotí vývoj a intenzitu tohoto procesu v období 1991-2004. Na případech stěhujících se osob v tomto období z Ostravy do jednotlivých obcí vymezeného suburbánního zázemí pohlíží na demografické i nedemografické charakteristiky - pohlaví, věk, rodinný stav, nejvyšší ukončené vzdělání a důvod stěhování.

V bakalářské práci je studována problematika vlivu rezidenční suburbanizace na fyzické prostředí příměstské zóny města České Budějovice. Novodobý proces suburbanizace se v zázemí města začal uplatňovat ve druhé polovině 90. let 20. století jako spontánní proces umožněný komplexní transformací české společnosti po roce 1989.

Tato bakalářská práce se věnuje jevu suburbanizace v prostředí pražského metropolitního regionu. Práce naznačuje, že k mnoha negativním důsledkům suburbanizace popisovaným zahraničními autory (jako např. teze o rozpadu lokálních komunit, destrukci občanské společnosti a dalších problémech) v českém prostředí vůbec nemusí docházet, a že suburbanizace v Česku může mít pozitivní vliv na vývoj lokálních komunit v obcích v zázemí velkých měst.

V odborné literatuře se často setkáváme se suburbanizací jako procesem, který negativně působí na městskou i venkovskou společnost (Lupi, Musterd 2005, Baldassare 1992, Woolcock, Muirhead 2005 ad.). Sociální problémy, které s sebou podle těchto autorů suburbanizace přináší, spočívají především v oslabování místních komunit, ztrátě historických tradic, zvyků a hodnot, spjatosti s prostředím, vyšším stresem, sociální segregací apod.

Tato práce se zabývá problémem suburbanizace Středočeského kraje. Analyzuje jeho nekoncepčnost a nekoordinovanost a z toho plynoucí důsledky pro společnost. Zabývá se zejména důsledky environmentálními a ekonomickými, přičemž hlavním paradigmatem je udržitelný rozvoj.