GANS, H. (1967): The Levittowners. Ways of Life and Politics in a New Suburban Community. The Penguin Press, London.
V roce 1958 se sociolog Herbert Gans přestěhoval se svou ženou do Levittownu v New Jersey. Byli tak mezi prvními 25 rodinami, které přišly do zcela nově postaveného městečka, vzdáleného sedmnáct mil od Philadelphie. Ve své knize "The Levittowners" detailně seznamuje čtenáře s místní suburbánním rozvojem a popisuje výsledky svého dvouletého pozorování utváření místního společenského a politického života.

Gansovou motivací pro provedení studie nově postavené lokality v zázemí města byla touha ověřit platnost tehdy převládajícího názoru sociologů na život suburbiu (tzv. suburbánního mýtu). Kritici poválečných suburbií negativně poukazovali na přílišnou homogenitu sociální struktury obyvatel a jejich společenskou hyperaktivitu, ale zároveň na absenci opravdového přátelství, kterého podle nich suburbanité nebyli schopni. To vše ve svém důsledku vedlo k tomu, že obyvatelé často trpěli depresemi, samotou a duševními nemocemi.

Z důvodu nedostatku finančních prostředků na provedení velké komparativní studie několika suburbií se Herbert Gans rozhodl provést výzkum metodou zúčastněného pozorování a do jedné z nově vytvořených lokalit se přestěhoval: do Levittownu v New Jersey. Během dvou let zde pozoroval vytváření sousedských vztahů a společenského života a zakládání místních spolků a organizací. Mezi použité výzkumné metody rovněž patřily řízené rozhovory (45 respondentů, provedeny krátce po nastěhování a 2 roky poté) a dotazníkové šetření (3100 respondentů, provedeno před nastěhováním, zjišťovalo motivace ke stěhování a očekávání od místa nového bydliště).

Firma Levitt and Sons patřila v poválečném období k největším developerům na východním pobřeží. Levittown v New Jersey byl jejich třetí a zároveň doposud největší budovanou plánovanou komunitou v zázemí velkých měst. Zatímco ostatní developeři stavěli nové čtvrti především na okraji stávající zástavby, se Lewitt zaměřoval na výstavbu nových městeček na zelené louce.

Pro svůj nový rezidenční projekt vybral William Levitt Willingboro Township: řídce obydlenou zemědělskou oblast. Aby zajistil jednodušší podmínky pro plánování a realizaci výstavby a později i novým obyvatelům politickou kontrolu, koupil většinu půdy v jediném samosprávném území. Firemní urbanisté navrhli plnohodnotnou obec s nejméně 12 tisíci domy, dostatečnou sociální infrastrukturou a vlastní samosprávou. Nové městečko se skládalo z deseti oddělených čtvrtí po 1200 domech, z nichž každá byla vybavena základní školou, hřištěm a bazénem. Pro celou lokalitu pak bylo k dispozici velké obchodní centrum s několika menšími, střední školy, knihovna a několik parků.

Zdroj: http://www.nj.com/news/index.ssf/2008/10/willingboro_a_half_a_century_o.html

Díky rozsáhlé výstavbě nových domů a čtvrtí a naprosté převaze počtu nových obyvatel nad starousedlíky, byla v lokalitě vytvořena zcela nová sociální a demografická struktura obyvatel. Protože Levitt nabízel tři typy nových rodinných domů za poměrně nízkou cenu v porovnání s ostatními projekty na trhu, převládali mezi novými obyvateli zástupci nižší střední a dělnické třídy. Inovací oproti předešlým rezidenčním projektům bylo kombinace několika typů domů v rámci jedné čtvrti, která zajišťovala heterogenitu fyzického prostředí. V prvních letech své existence se obec jmenovala podle svého stavitele Levittown, ale v roce 1963 obyvatelé města změnili její jméno zpět na Willingboro.

Na začátku svého výzkumu si Gans kladl čtyři hlavní výzkumné otázky týkající se suburbánního způsobu života a politického prostředí: jak probíhá utváření nové komunity, jaká je kvalita života v suburbiu, jaký je vliv suburbanizace na chování obyvatel a jaká je kvalita nové komunální politiky a rozhodování.

Mezi nejdůležitější výsledky Gansovy studie patří vyvrácení stereotypních představ o suburbiích, tzv. suburbánního mýtu. Gans poukázal, že tehdejší popis poválečných suburbií jako zcela homogenních, konformních, sociálně anomických a patologických byl velmi nepřesný. Ačkoliv v Levittownu se uplatňovala určitá forma sociální kontroly, nevedla k jednotvárnosti myšlení a jednání a popisované tyranii většiny nad jedince.

Levittown podle něj představoval v mnoha směrech typické suburbium nižší střední a dělnické třídy. Socio-demografická skladba obyvatel byla poměrně homogenní, především důsledkem (cenové) nabídky domů. Na druhé straně se různily charakteristiky etnického původu, místa předchozího bydliště a náboženství jednotlivých obyvatel.

Z výsledků výzkumu vyplývá, že v životním stylu městských a suburbánních obyvatel existovaly velmi malé rozdíly způsobené vlivem lokality. Význam a vliv místa Gans považuje za zanedbatelný a místo bydliště mělo podle něj velmi malý vliv na chování lidí. Společenský a politický život místních obyvatel byl totiž podle něj ovlivněn především sociálními a demografickými charakteristikami obyvatel. Zjištěnou vyšší míru pospolitosti v suburbiu zdůvodňoval podobností lidí: jednalo se především o mladé rodiny s přibližně stejnými příjmy. Vyšší míru pospolitosti totiž našel pouze v místech, kde se setkali lidé sdílející podobné životní hodnoty a záliby a mající podobné názory na výchovu dětí. Hlavní rozdíly mezi městským a suburbánním způsobem života jsou tak způsobeny tím, že obě místa přitahují rozdílný druh lidí.

Spíše než silně provázaná komunita s těsnými mezilidskými vztahy byl Levittown spíše volnou sítí sociálních skupin a institucí. To je dáno tím, že podle Ganse obyvatelé nepřišli do místa kvůli hledání nové a silné komunity, do které by se zapojili, ale přišli žít své staré životy v novém domě a jejich životní styl se nezměnil.

V jednotlivých kapitolách Gans popisuje různé aspekty života místní komunity: od počátků plánování výstavby, přes charakteristiku nově příchozích obyvatel, zakládání kostelů, vytváření nového školského systému a místních politických stran až k fungování samotného společenského a politického života. Na závěr Gans přikládá několik doporučení pro místní plánovače. Kniha tak čtenáři předkládá velmi pestrý obraz vzniku a fungování nové obce.